OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Vojtěch Černý (1893-1938)

Jednou z nejvýznamnějších postav meziválečného československého hnutí sexuálních menšin byl bývalý legionář a poddůstojník čs. armády Vojtěch Černý. Sám bolestně postižen paragrafem 129 b) trestního zákona, který stanovil všeobecnou trestnost homosexuálních styků, rozhodl se na počátku 30. let napnout síly k akci, která by vedla k vypuštění tohoto ustanovneí z právního řádu. V roce 1931 začal se svým bratrem Františkem vydávat časopis Hlas sexuální menšiny a stál také u zrodu Československé ligy pro sexuální reformu, která se ustavila v roce 1936. 

(blíže k životu a dílu Vojtěcha Černého v monografii Od žaláře k oltáři, Brno, Host 2012, z níž zde přejímáme několik příslušných stran: s. 156-157, s. 158-159, s. 160-161, s. 162-163, s. 164-165, s. 166-167, s. 168-169)

Oba tyto počiny, na kterých se podílel pouze nemalý počet pracovníků, byly po všech stránkách značně vyčerpávající a ve své době vyžadovaly mimořádnou osobní odvahu a odolnost. Vlastní časopis fungoval v tehdejším homosexuálním společenství jako unikátní informační a komunikační platforma, vlastní spolek pak plnil především neformální podpůrné a poradenské sítě, která dokázala v krizových situacích pomoci lidem ve všech koutech tehdejší republiky. Přesto byl Vojtěch Černý mezi homosexuáy přijímán do jisté míry kontroverzně a vedle řady lidí, kteří vůči nemu pociťovali vděk, měl i nemálo kritiků.

(o tomto ambivalentním postoji homosexuálního společenství k Vojtěchu Černému svědčí i jeho nekrolog v časopise Hlas přírody, otištěný na s. 8-9 jeho jediného čísla, zveřejněného v naší digitální knihovně, jehož autor Antonín Skládal patřil k Černého zastáncům)

Vojtěch Černý si dne 17. dubna 1938 vzal život. Brzy poté začala druhá světová válka, kterou mnozí pracovníci hnutí sexuálních menšin nepřežili, a Černého památka se tak začala vytrácet. Ve svém rukopisném textu z 50. let to reflektuje, byť s omylem v letopočtu, jeden z přeživších bývalých Černého kolegů Imrich Matyáš (1896-1974; za poskytnutí kopie děkujeme Janě Jablonické Zezulové):

Také Společnost pro queer paměť chce Vojtěchu Černému vzdát úctu a vděk. Zasadili jsme se proto za pomoci soukromých dárců o obnovu a označení jeho hrobu a v předvečer 80. výročí jeho tragického úmrtí se zde sejdeme k připomenutí jeho památky. 

Připojte se k nám.

Sraz je 16. dubna 2018 v 17.00 před pravoslavným kostelem Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech.

Aktuality

11.10.2018

Osvobozené city, osvobozená těla

Sekce mj. o teplých dějinách na konferenci "Na prahu nové doby", 28. října od 12.30. čtěte více...


13.10.2018

Queer história a archív

Debata Kapitálu a Nomantinels 23. října od 19.00 v A4 nultém priestoru v Bratislavě. čtěte více...


1.10.2018

Mimořádnosti v provozu CQP

CQP bude uzavřeno 4.10., 18.10. a 1.11. Exceptional closure on 4th and 18th Oct. and 1st Nov.


14.9.2018

VŠ kurzy o queer historii

Na podzim 2018 se teplé dějiny vyučují na MU i UK. čtěte více...


20.7.2018

Teplo domova: Queer domesticita v moderní Praze

Výstava v Centru queer paměti, vernisáž 7. 8. v 18.30. čtěte více...


archiv

Kontakt

Společnost pro queer paměť, z. s.
Na Strži 1683/40
140 00 Praha 4

Pro veřejnost otevřeno:
čtvrtek 14.00-16.00
(mimo dny pracovního klidu)
02375486